Polička, na věži u Martinů
Radnice i hrad Svojanov se dostaly na obal lázeňských oplatek, i když zde žádné lázně nejsou :-)  Malé lázně bývaly v nedaleké Baldě, rozkvět zažily na přelomu 19.a 20.stol. - Minerální lázně Balda  leží v katastrálním území obce Jedlové, v nadmořské výšce 654 m, uprostřed lesů. První zprávy o Baldě jsou z roku 1748.  Po objevení zřídla (údajně při hledání zlata) lidé poznali, že voda je čistá a studená a že má blahé účinky v rozličných chorobách. Majitel bysterského panství František Rudolf z Hohen – Embsu přikázal postavit v blízkosti studnice kapli zasvěcenou Panně Marii, zámeček,  lázeňský dům, hostinec, dvě kryté kuželny a střelnici. Lázně často navštěvovala vysoká šlechta, duchovenstvo, vojenští důstojníci a úředníci. Největší rozkvět zaznamenaly lázně na přelomu 19. a 20. století, kdy zde pobývalo až 60 návštěvníků. V letech 1904 až 1906 navštěvoval “lázničky“ Jaroslav Vrchlický, který se léčil z reumatismu sbíraným lesním jehličím a koupával se ještě v primitivních dřevěných vanách. Docházel sem z nedalekého Bystrého, kde pobýval na prázdninách v rodině své dcery a zetě. V roce 1947 lázně vyhořely, lázeňská činnost se již neobnovila.
Kravičky jsem si vypůjčil z alba https://nadraka.rajce.idnes.cz/Parizov_-_prehrada_2018/
Kostel je v rekonstrukci, věž je již opískovaná. - Věž není nakloněná, jen se mi jinak nevešla celá do záběru :-)
Nadále ale skladbu studoval soukromě; ovlivněn českou hudební tradicí, impresionismem Clauda Debussyho a literární dekadencí. Teprve když měl za sebou přes sto kompozic, stal se v letech 1922–23 žákem Josefa Suka. - Od roku 1923 žil Bohuslav Martinů trvale mimo vlast, nejprve v Paříži. V roce 1926 se seznámil s Charlotte Quennehen (1894–1978), vzali se 1931[3]. Se svojí budoucí ženou se seznámil v cirkuse. Po představení za ní zašel a beze slova jí strčil do ruky papírek se svojí adresou. Jeho žena v knížce Můj život s Bohuslavem Martinů napsala že to byl jeho „nejodvážnější čin jaký kdy udělal“.

Po roce 1923 pokračoval ve studiu v Paříži u skladatele Alberta Roussela (1869–1937), protože obdivoval francouzské umění, především jeho řád, čistotu, rovnováhu a vytříbený vkus. Kosmopolitní Paříž se však po roce 1920 změnila. Impresionismus již dávno nevládl hudební scéně, tentokrát to byla hudba Pařížské šestky, jazz a především Stravinskij, který mu ukázal, jak mohou být do hudebního umění přesvědčivě zapracovány folklórní motivy. To jej přivedlo ke komponování skladeb inspirovaných lidovou hudbou, počínaje pantomimickým baletem Špalíček.
Bohuslavova maminka prala límečky, manžety a náprsenky místním měšťanům. - Stejně tak jako Stravinskij i on záhy a s úspěchem koketoval s jazzem, například v Jazzové suitě a baletu Kuchyňská revue, nebo v opeře Tři přání. V důsledku hospodářské krize třicátých let obrátil svou pozornost ke komorní hudbě. Nejvýrazněji jej ovlivnil novoklasicismus s hudební formou concerta grossa, pocházející ze 17. století. Ta se mu stala východiskem pro řadu nových děl. Po podepsání Mnichovské dohody, která jej trvale oddělila od rodné země, zkomponoval i přes velké pracovní vytížení Polní mši na texty Jiřího Muchy a žalmů. Odkryl v ní své hluboké emoce a bolest i přes zdánlivě nezaujatý postoj k politické situaci. Výmluvné je věnování Československým dobrovolníkům na francouzské frontě.
Jeho klíčovým dílem třicátých let se stala „opera – sen“ Julietta. V tomto díle opouští svůj geometrický novoklasicistní styl, aby prozkoumal iracionální svět představ s jeho na fantazii založenou „snovou logikou“.
Přes den se tu pohybovalo i devět lidí. - Po obsazení Francie uprchl, spolu s manželkou, v roce 1941 do USA, kde zůstal až do roku 1953 (s návratem v období 1955-1956). Ve Spojených státech pak usiloval o nový lyrismus. V období čtyřicátých let nabýval fantazijní prvek v jeho tvorbě stále větší důležitosti. Symfonie z válečného období komponované pro americké orchestry jsou pozoruhodné svou spontánností, logickým uspořádáním celku, rytmickou svěžestí a silně synkopovanou melodií. Vzácnou harmonickou čistotu a především nedefinovatelnou „českou aurou“ připomíná pozdní tvorbu Antonína Dvořáka. V padesátých letech vytvářel díla plná fantazie a nespoutaného výrazu i při zachování smyslu pro formu. Tento umělecký přístup obohatil jeho pozdní velké kompozice jako jsou Symfonie č. 6 Symfonické fantazie a průzračné dílo Fresky Piera della Francesca, v nichž kultivovaná neoimpresionistická struktura předchází principy aleatoriky a navozuje nekonečný svět imaginace.
Souběžně s těmito díly komponoval řadu skladeb s lidovými náměty, tzv. „pozdravy domů„, které ilustrují jednoduchost a neobyčejnou čistotu výrazu. V posledních letech svého života se bez přehnané a závažné sentimentality začínal znovu obracet k základním otázkám lidské existence. Tato tendence je zřejmá v Řeckých Pašijích a v „Eposu o Gilgamešovi“ a především v instrumentálních skladbách jako jsou „Paraboly“ a Koncert č. 4 pro klavír „Inkantace“. V pozdním období vyslovil myšlenku, která pro posluchače 21. století stále více nabývá na významu:

"Umělec se stále ptá po smyslu života, svého vlastního i lidstva, hledá pravdu. Systém neurčitosti otevírá naše každodenní životy. Tlak mechanizace a uniformity je pro člověka impulsem k tomu, aby protestoval a umělec má jen jednu možnost, jak tento protest vyjádřit a tím je jeho hudba."
Nadaný starší bratr maloval Bohouškovi obrázky. - V roce 1946 vyučoval na Berkshire Music School, kde měl těžký úraz, jehož následky pociťoval až do konce života. Po tragické smrti Jana Masaryka (1948) opustil od myšlenky na návrat do Československa a zůstal v emigraci. Byl jmenován profesorem skladby na Princeton University v New Jersey (1948 - 1951), vyučoval na Mannes College of Music v New Yorku, převážně v období 1948 - 1956. V roce 1952 získal americké občanství. V roce 1953 mu bylo uděleno stipendium od Guggenheimovy nadace, opustil USA a s Charlotte se usadil v Nice. Od té doby žil převážně ve Francii, Itálii a Švýcarsku. Byl zvolen členem amerického National Institute of Arts and Letters (1955), krátce vyučoval na Curtis Institute ve Filadelfii a opět na Mannes School of Music v New Yorku, než se definitivně vrátil v květnu 1956 do Evropy, kde vyučoval jako "composer in residence" na Americké akademii v Římě.
V roce 1957 opět obdržel stipendium od Guggenheimovy nadace. Paul a Maja Sacherovi pozvali Bohuslava Martinů na Schönenberg poblíž Basileje, od září se tam s Charlotte usídlili natrvalo. astního přání, na Sacherově pozemku na Schönenbergu. V roce 1979 byly jeho pozůstatky převezeny do rodné Poličky, kde byl pohřben vedle své ženy Charlotty, zemřelé v předcházejícím roce.
Aktivní odkaz na bohdanečské album je pod fotkou: - https://rehaak.rajce.idnes.cz/Lazne_Bohdanec%2C_na_navsteve_u_povezneho./
1.řada - centrální hřbitov, kostel sv.Michaela, brána evangelického hřbitova.
2.řada - staré portály obchodů, kašny a morový sloup, zelená vrata a kostel sv.Jakuba.
3.řada - Tylův dům, kostel sv.Jakuba, z židovského hřbitova a starý obchod.
1-řada - kostel sv.Jakuba, kašna u radnice, zvonice u sv.Michaela, rozpolcený dům
2.řada - pomník od Olbrama Zoubka a motivy z centrálního a židovského hřbitova
3.řada - kašna u Střelnice, radnice za paravánem, fasády u muzea, klasicistní domovní vrata
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Polička, na věži u Martinů

Popis

Procházka malebným městečkem s výstupem do věžního bytu.

Období

Statistiky

  • 78 fotek
  • 29 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album

Komentáře fotek a videí

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Polička, na věži u Martinů
Komentáře Přidat