Jarní neděle v Mechově
Mechov je prapůvodní staročeský prvovýraz označující druhé město východních Čech, které bývá nesprávně nazýváno Hradec Králové. Seriozní historický výzkum vytáhl na světlo boží praotce Mecha (bratr Čechův, Lechův, Na Plechův a Půlkoněchův), který přišel kdysi dávno od Prahy, založil Libčany a když ho omrzel život snadný blahobytný, založil o kus dál město pojmenované po sobě. Tolik praví Václav Hájek z Libčan. V šedesátých letech 20. století proslavila město filmová komedie  „U nás v Mechově“ z prostředí družstevní vesnice.  Natočil ji roku 1960 režisér Vladimír Sís. Film byl uveden nedlouho poté, co Pardubice i Mechov při správní reformě roku 1960 přišly o vlastní kraje, za což mohli komunisté v Hradci. Vedlejším produktem jejich snah bylo živoření vymírající východočeské národnosti, neboť máloco povzbudí národního ducha jako pořádná občanská válka dvou metropolí. Obnovení Perníkového a Mechovského kraje v devadesátých letech rivalitu obou měst fakticky ukončilo.
Hradec Králové (německy Königgrätz, v Perníkově a okolí též Mechov) je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, leží na soutoku Labe s Orlicí. Ve městě sídlí biskupství královéhradecké diecéze. Jedná se též o deváté největší město republiky. Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. 
Masarykovo náměstí.
Čelní stranu náměstí tvoří budova bývalé Anglobanky s kubistickým dekorem z let 1922-23. Na její stavbě se podílel také Josef Gočár úpravou průčelí a zařízením bankovní haly. Budova je vydutá v širokém oblouku a vytváří působivé pozadí pomníku se sochou T.G. Masaryka od Otty Gutfreunda z roku 1923.
sním?ek z prezentace http://galeri?e.promenahrad?ce.cz/index.p?hp
Masarykovo náměstí v 30. letech XX.století.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Masarykovo náměstí. Urbanistický projekt od Josefa Gočára řešený v trojúhelníkovém půdorysu s konkávně prohnutou kulisou trojposchoďových domů s prstencově se rozbíhajícími ulicemi. Náměstí je nejvýraznějším prvkem hradecké pěší zóny.
sním?ek z prezentace http://galeri?e.promenahrad?ce.cz/index.p?hp
Masarykovo náměstí na historické pohlednici.
Masarykovo náměstí na historické pohlednici.
Labe s budovou muzea.
Panorama Krkonoš od muzea.
Roubený, původně pravoslavný kostel, zasvěcený svatému Michaelu archandělu byl postaven v letech 1502-1510 ve východoslovenské obci Habura u Medzilaborců. Roku 1740 byl prodán a přestěhován do nedaleké vsi Malá Polana, kde byl v roce 1759 zasvěcen svatému Mikuláši Divotvorci.
Branka ke kostelu v Jiráskových sadech.
Související odkazy: 
přenesený kostel v Blansku http://rehaak.rajce.idnes.cz/Blansko%2C_Brno%2C_Betlemy/ 
přenesený kostel v Dobříkově http://rehaak.rajce.idnes.cz/Dobrikov%2C_dreveny_kostel_Vsech_svatych/ 
přenesený kostel v Nové Pace http://rehaak.rajce.idnes.cz/Nova_Paka_a_okoli./
Kostel patřil řeckokatolické církvi a svému účelu sloužil až do roku 1915, kdy byl silně poničen za první světové války. V roce 1934 byl stav kostela velmi špatný a hrozil jeho zánik. Kostel byl proto nabídnut k
 odkoupení do Hradce Králové.
Zastupitelstvo Hradce Králové schválilo na návrh starosty města Josefa Pilnáčka koupi za dvanáct tisíc korun československých. Kostel byl během května a června 1935 rozebrán a přepraven po železnici do Hradce Králové. V létě 1935 byl kostel umístěn v Jiráskových sadech a po drobných úpravách byl 28. října roku1935 slavnostně otevřen jako památka padlých československých legionářů za první světové války
Nedávno se obec Habura snažila zpochybnit prodej kostela a usilovala o jeho navrácení. Když zástupcům obce byly v HK předloženy všechny dobové dokumenty, seznali, že jejich snaha je nereálná a v obci si raději postavili kopii svého původního kostelíku - ve výřezu nahoře.
Ikonostas v interiéru. 
Snímek z webu.
Renesanční zvonice (kampanila) byla postavena v letech 1574-1589 za panování císaře Maxmiliána II. Sloužila městu zároveň jako strážní a požární věž. Její původní název byl Nová věž, teprve v pozdějších letech se ujalo označení Bílá věž a to pro bílý kámen, který byl na její stavbu lámán u obce Boháňka – Skála.
U Petrofů luftujou duchny...
Původní sídlo světoznámé firmy na výrobu klavírů a pianin.
Podloubí na Nám.Jana Pavla II.
V květnu roku 1581 byl slavnostně zavěšen do 4. patra Bílé věže impozantní zvon Augustin, vysoký 169 cm a široký 206 cm, který ulil již roku 1509 na náklad obce a měšťanů hradecký zvonař Ondřej Žáček. V Čechách ho velikostí předčí jen svatovítský zvon Zikmund.
Výhled z Bílé věže. Už v roce 1509 byly místními řemeslníky položeny základy věže, která byla tehdy vystavěna po první římsu. Stavba pak pokračovala z finančních důvodů až roku 1574, kdy ji vedl stavitel jménem Burian s mistrem kameníkem zvaným Vlach. Do roku 1579 byla vystavěna 4 patra, roku 1580 patro páté s klenutými komůrkami pro hodiny a kamenný ochoz se světničkou hlásného. V roku 1589 byla věž završena krovem, na který byla osazena měděná báň s lucernou a pozlacenou hvězdou.
Pohled na Velké náměstí s morovým sloupem a barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven podle plánů Carlo Luraga v letech 1654-1666 a za jeho vznikem stojí jezuitský řád. Roku 1762 byl kostel vypleněn pruskými vojsky a především z jeho původní vnitřní výzdoby se proto mnoho nedochovalo. Nejvýznamnější jsou díla Petra Brandla – obraz sv. Jana Nepomuského v Lurdské kapli a obraz sv. Ignáce z Loyoly v kapli sv. Ignáce, ale na výzdobě se podíleli mnozí další mistři (J. Kramolín, A. Machek, P. K. Noldinger a I. Raab) . Věže kostela pochází až z druhé poloviny 19. století, v průběhu století 20. pak došlo ještě ke dvěma větším obnovám interiéru. Na horizontu panorama Orlických hor.
Dvojice věží mechovské radnice.
Severní pohled na Krkonoše, vlevo předválečný retrosnímek.
Nad pruhovaným komínem vpravo ční Sněžka.
Západní pohled.
Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominanty. Do poloviny 19. století sloužilo město jako vojenská pevnost, jež byla zrušena po debaklu při bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Tím se doslova uvolnil prostor pro zlatou éru královéhradecké architektury na začátku 20. století, ze které si především díky stavbám Gočára a Kotěry město odneslo 
označení Salon republiky.
Jižní pohled, opět s předválečným retrosnímkem.
V popředí bývalý pivovar, změněný na sídlo Kraje.
Bílá věž z nádvoří bývalého pivovaru.
Katedrální kostel sv. Ducha stojí na náměstí v Hradci Králové již od roku 1307, kdy ho dala založit královna Eliška Rejčka. Ačkoliv se hned zkraje nevyhnul katastrofě v podobě požáru, byl opraven a v roce 1360 byla dotvořena jeho dnešní silueta s dvěma mohutnými věžemi. Za třicetileté války byl kostel vypleněn Švédy, v roce 1664 jej papež Alexandr VII. povýšil na katedrálu v souvislosti se založením královéhradeckého biskupství. Koncem 18. století byly provedeny poměrně necitlivé zásahy v barokním stylu, ovšem snahu vrátit kostelu původní podobu přinesla přestavba z let 1864-1874, kterou vedl architekt F. Schmoranz. Dnes tak můžete na vlastní oči spatřit cihlovou katedrálu s 50 m dlouhým, 25 m širokým a přes 20 m vysokým trojlodím, na něž navazuje dlouhý, pětiboce uzavřený presbytář.
Z vybavení interiéru je nejvzácnější cínová křtitelnice z roku 1406, kořist husitských vojsk získaná z podlažického kláštera, dále pseudogotický pískovcový oltář v jižní lodi s pozdně gotickými malbami nebo obraz sv. Antonína od Petra Brandla z roku 1730. Dvě mohutné kostelní věže nesou několik zvonů, z nichž největší a nejstarší jsou Orel (1496) a Žebrák (1538).
Katedrální kostel sv. Ducha, Bílá věř a budova bývalé radnice na Velkém náměstí.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Kovář na korouhvičce mříže na studni.
Momentka z let minulých.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Východní strana Velkého náměstí. Jednou z jeho dominant je budova radnice. Poprvé je v kronikách zmiňována na počátku 15. století, ale z původní stavby se dochovaly jen základy (sklepy). Mezi lety 1540-1588 proběhla výrazná přestavba v renesančním slohu a další změny následovaly o cca 200 let později ve stylu pozdního baroka (z tohoto období pochází dvě věže s baňatou střechou a 
lucernami). Poslední úpravy se datují do poloviny století 19., kdy radnice získala zhruba dnešní podobu. V období první republiky přibyl v průčelí velký státní znak, tehdy v podobě samotného českého lva. I dnes je budova stejně jako po staletí sídlem městského úřadu resp. magistrátu.
Uprostřed Velkého náměstí stojí jeho dominanta – 19 m vysoký barokní mariánský sloup postavený na paměť ušetření města od morové epidemie v roku 1716. 
Hradecký historik L.Domečka (1915) přisuzuje autorství Giovanimu Battistovi Bullovi, historik I. Kořán spíše Janu Pavlu Cechpauerovi. Vznik díla se datuje do roku 1717.
Iluzorní malovaný oltář v barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Před kostelem, nároží Klicperovy ulice.
Podloubí v minulosti.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Podloubí dnes.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Gočárovo schodiště bylo postaveno na konci uličky Na Kropáčce, kde původně stávala vodárenská věž, která sloužíla také jako šatlava. V letech 1909-1910 tu vzniklo výjmečné schodiště od architekta Josefa Gočára. Vzhledem ke kompozici a použitém materiálu armovaného betonu předběhla stavba svoji dobu.
Kavárničky v podloubí Velkého náměstí.
Ulice V Kopečku.
Mýtská ul.
Orli na budově knihovny, nároží Tomkovy a Klicperovy. Jde o parafrázi na portál Thunovského paláce v Nerudově ulici od Matyáše Bernarda Brauna.
Klicperovo divadlo.
Plastika Olbrama Zoubka před divadlem.
Špitálská ulice s průhledem na Špulákův dům.
Tomkova ul.
Plánek historického jádra v dlažbě Malého náměstí.
Lutherův ústav, aneb Universita Gastronomie, Kavčí Plácek 121, zasvěcení vědí....:-)
UNIVERSITA GASTRONOMIE, Kavčí Plácek 121, zasvěcení vědí....:-)
UNIVERSITA GASTRONOMIE, Kavčí Plácek 121, zasvěcení vědí....:-)
Portál synagogy. Stojí na nároží Pospíšilovy třídy a třídy Čs. armády. Vystavěna byla jako náhrada za starší modlitebnu mezi lety 1904 - 1905 v secesním slohu s orientálními prvky architektem Václavem Weinzettelem. Slavnostně vysvěcena byla 24. září 1905. Bohoslužby se konaly do druhé světové války,  po druhé světové válce byla krátce využita jako modlitební prostor obnovené židovské náboženské obce. Roku 1960 byl interiér přestavěna  využit pro potřeby Státní vědecké knihovny. Ta ji využívá i v současnosti.
Alegorie Umění na Kotěrově budově muzea.
Vývěsní štíty.
Zákulisí.
Cech řeznický.
Schodiště Bono Publico bylo postaveno na místě bývalé Rybářské fortny v r. 1810, tedy v době, kdy Hradec Králové byl vojenskou pevností. Sloužilo jako spojovací komunikace mezi historickým jádrem města a prostorem před pěchotními a jezdeckými kasárnami. Dobová pohlednice.
Vstup na schodiště z Komenského ulice je tvořen půlkruhově klenutým portálem v empírové bráně, která je členěna plochými pilastry, dvojitou římsou a nízkým obdélným štítem.
Schodiště má 3 odpočívadla nad kterými jsou půlkulové kupole s okny, tímto přirozeným způsobem je schodiště osvětleno.
Žižkovy sady, pomník Jana Žižky.
Zdymadlo na Orlici, Moravský most, v pozadí bývalá Gočárova Koželužská škola.
Výstavbě labské elektrárny předcházela regulace Labe započatá roku 1907, jejíž součástí bylo zrušení starého jezu „Hučáku“. Projekt stavby vodního díla vypracoval tehdejší ředitel Elektrických podniků pražských prof. ing. K. Novák, který upozornil, že vodní elektrárna na tak proměnném toku musí mít parní rezervu. Parní elektrárna vybudovaná roku 1909 byla tedy první etapou tohoto díla. oku 1910 v rámci 2. etapy výstavby byla zahájena stavba jezu, mostu a turbínové stanice pro hydroelektrárnu.
Vodní turbíny začaly dodávat elektrickou energii na počátku roku 1912. Stavba betonového mostu se segmentovým jezem byla dokončena již koncem roce 1911. Ve 3. etapě roku 1912 byla rozšířena kapacita elektrárny o velkou parní turbínu. Výstavba pokračovala dalšími etapami po 1. svět. válce v letech 1923, 1926 a 1930, kdy byla elektrárna stavebně ukončena.
Vnější architektonickou podobu Labské elektrárny "Hučák" v secesním slohu navrhl arch. František Sander. Režné cihelné zdivo, plastické omítky a pískovec vtiskly budovám osobitý ráz. Půdorysně má elektrárna tvar písmene L. Příčné kratší křídlo s dominantní věžovou budovou přiléhá k jezu.
Štít věže s mansardovou střechou má pod hodinovým ciferníkem plastický znak Hradce Králové provedený v omítce.
Ústředním prostorem příčného křídla je strojovna s původními vodními turbínami fy Kolben. Křídlo podél toku Labe v délce 160 m je hmotově členěno dvěmi dvojicemi hal, které se pohledově uplatňují svými lomenými štíty s prosklenými půlkruhovými střechami a jejich nástavbami. Kromě rozvodnových hal jsou zde umístěny  transformátory, dílny, garáže, v patře kanceláře. Most u elektrárny má 3 pole – dvě na rozpětí 18 m, ve kterých je zabudován segmentový jez a třetí na rozpětí 15 m, ke kterému je připojeno křídlo elektrárny s vodními turbínami. Na mostních pilířích jsou umístěny kiosky se zařízením pro ovládání jezu a sloupy s veřejným osvětlením. Šířka mostu je 5 m a délka 57 m.
Koukej táto, to jsou panoramata...
Od jezu Labe pospíchá k Pardubicím.
Mechovská Hradčana :-)
Bývalý pivovar, dnes sídlo Kraje.
Reliéfy v opěrné zdi. Uprostřed Kalvárie "Krew Pana Gežisse Krysta oczisstuge nás od každého hřzichu"
Gymnázium J.K.Tyla je pokračovatelem latinských městských škol, první zmínku o nich nacházíme v roce 1362. Postupem času se výuka transformovala v jezuitské gymnázium a státní rakouské gymnázium, které poslední desítky let své existence bojovala s nedostatkem prostor.Bylo třeba postavit novou budovu pro tehdy už československé gymnázium. Bylo rozhodnuto, že se stane součástí školního bloku na labském nábřeží, byla zařazena do Městského regulačního plánu a v letech 1925 — 1927 vystavěna na základě návrhu architekta Josefa Gočára. 
Vyučování začalo 1. května 1927.
Sousední jazyková škola.
Sbor kněze Ambrože. Na místě někdejšího labského ramene byl v rámci výstavby nové zálabské čtvrti v letech 1926–29 firmou Josefa Vyleťala zbudován podle projektu Josefa Gočára komplex staveb, sloužících obci nově vzniklé církve, která chtěla vytvořit protiváhu katolictví, vnímanému jako náboženství, spjaté úzce se strukturami zaniklé monarchie. Dobová pohlednice.
Komplex na trojúhelníkové ploše sestává ze dvou symetrických budov (farní a diecesní), mezi nimiž se nachází hlavní vstupní brána. Tou lze vstoupit na první nádvoří, oddělené sloupovou galerií od druhého, na severu a jihu vymezeného kolumbariem. Východní vrchol zaujímá vlastní kostel s představenou hranolovou zvonicí.
Vysvěcení areálu proběhlo v sobotu 22. 9. 1929. Od té doby nebyl kromě běžné provozní údržby nijak opravován, což se podepsalo na jeho stavu. Opravy začaly koncem 80. let, většího rozsahu však doznaly až v následujícím desetiletí.
Platan v Jeronýmově ulici.
Ulrichovo náměstí je výrazným příspěvkem akrchitektuře města slavným architektem Josefem Gočárem. Má tvar obdélníku a jeho střed protíná Gočárova třída. V dobách socialismu byla na tomto náměstí umístěna socha K. Gottwalda, po kterém bylo toto náměstí i pojmenováno. Dobová pohlednice.
Ulrichovo náměstí ve výstavbě na dobové pohlednici.
Monumentální budova kostela, kterou najdeme na náměstí 28. října, je zajímavým příkladem církevní funkcionalistické architektury.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Kostel Božského srdce Páně byl postaven na paměť padlých vojínů královéhradecké diecéze v první světové válce. Plány vypracoval arch. Bohumil Sláma ve stylu funkcionalismu. Základní kámen byl položen v září 1928 u příleřitosti oslav 10. výročí založení Československé republiky. Stavba byla hotova 14. srpna 1932.
Boční oltář se sv.Václavem.
Za skleněnou stěnou je postranní kaple pro obřady ve východním ritu.
Jeden z mnoha pomníků, který je věnován památce obětí prusko-rakouské války se nachází v prostoru Blažíčkova náměstí nedaleko autobusového nádraží. Tento pomník všeobecného věnování byl postaven Komitétem v roce 1890, původně byl umístěn na Pražském Předměstí proti starým lázním.
Děvčata za okny.
Secesní fasáda v Chelčického ul.
Trocha historie nikoho nezabije. Meziválečná mechovská architektura. 
Snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Meziválečná mechovská architektura. Pohled do Čelakovského ul. z hotelu Paříž.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Meziválečná mechovská architektura. Dobová pohlednice.
Meziválečná mechovská architektura.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Meziválečná mechovská architektura, Čelakovského ulice k hotelu Paříž.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Hotel Paříž počátkem 60. let XX. století.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Státní banka na Nám.Osvoboditelů. Před válkou zde byly i kanony.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
... po válce zde instalovali tank Rudé armády.... 
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Dům U skleněné věže s Gottwaldem a Stalinem, jak ty "věčné časy" utekly...
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Grandhotel Urban, později Bystrica.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Krajský soud.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Křižovatka před Grandhotelem, vlevo ulice V Kopečku.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Mechovské věže focené z budovy muzea přes Grandhotel.
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Budova výpravného nádraží v Hradci Králové patří k nejvýznamnějším budovám svého účelu v předválečného období. Budova je dlouhá 152 metrů a je rozdělena na 2 části střední hranolovou věží. Výška věže je 46 metrů. Ve věži byl krom hodinové stroje u místěn i vodojem pro zásobování stanice vodou. Na levé straně (při pohledu k nádraží) je místěno sousoší dvou běžců s pochodněmi a okřídleným ozubeným kolem od J. Škody. Autorem projktu této budovy, která ovlivnila vývoj dopravní architektury i po 2. sv. válce byl ing. Václav Rejchl. 
snímek z prezentace http://galerie.promenahradce.cz/index.php
Parčík před nádražím dnes.
Mladé stromky před nádražím, mezi autobusovými stanicemi a hotelem Černigov.
Po příjemné procházce městem mládí opouštím Mechov po železnici.
Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka... Motoráček zvaný Hurvínek na nostalgické jízdě.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Jarní neděle v Mechově

Popis

Výlet do krajského města s procházkou po známých místech. Barevné a černobílé náladové snímky jsou doplněny dobovými obrázky meziválečné architektury v Hradci Králové.

Období

leden 2008 až březen 2012

Statistiky

  • 121 fotek
  • - zobrazení
  • 1 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama

Další alba autora

Podobná alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout
znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
Jarní neděle v Mechově
Komentáře Přidat